Jedna z mých klientek se mě zeptala:
„Pokud nás neurověda učí, že sexualita patří do stavu bezpečí, proč tolik lidí zažívá silné vzrušení právě po hádce nebo v rizikových situacích?“
Ta otázka je oprávněná.
V základech neurovědy se často učí jednoduché pravidlo: aby mozek pocítil touhu, musí se cítit v bezpečí. Z evolučního hlediska to dává dokonalý smysl. Pokud vás honí šavlozubý tygr, vaše tělo by mělo veškerou energii směřovat k přežití (krev do nohou, zrychlený tep, ostražitost), nikoliv k intimitě. V učebnicích tomu říkáme „stav bezpečí vs. stav ohrožení“.
Jenže lidské chování je mnohem barvitější. Lidé vyhledávají sex na „rizikových“ místech, cítí nával touhy po prudké hádce nebo je přitahují „nebezpečné“ osobnosti. Pokud je mozek ve stavu ohrožení, proč někdy reaguje vzrušením místo toho, aby se úplně vypnul?
Krize identity adrenalinu
Prvním důvodem je, že naše tělo překvapivě špatně rozeznává různé druhy „adrenalinového návalu“.
Když cítíte strach, hněv nebo sexuální vzrušení, přebírá kontrolu váš sympatický nervový systém.
Ve všech těchto stavech jsou fyzické příznaky téměř identické:
- Tep se zrychluje.
- Dech se stává mělkým.
- Mohou se potit dlaně.
- Do krve se vyplavuje adrenalin a norepinefrin.
Tento jev se nazývá chybná atribuce vzrušení. Protože „fyzický hardware“ pro strach a sex je velmi podobný, mozek se musí podívat kolem sebe, aby zjistil, proč mu tak buší srdce. Pokud jste v rizikové situaci s někým, kdo je vám sympatický, mozek může v podstatě říct: „Srdce mi buší a ty jsi tady… Musím tě neuvěřitelně chtít!“ Strach nezmizel, mozek jen přejmenoval „nával strachu“ na „nával touhy“.
Model „Plyn a Brzda“
Abychom pochopili, proč se to děje jen některým lidem, používají neurovědci takzvaný Model dvojí kontroly. Představte si svou sexuální reakci jako auto se dvěma pedály:
- Plyn (Vzrušení): Tento systém skenuje svět a hledá věci, které vás lákají.
- Brzda (Inhibice): Tento systém skenuje svět a hledá důvody, proč se nevzrušovat (stres, rozptýlení nebo nebezpečí).
U většiny lidí „hrozba“ nebo hádka dupne na brzdu. Mozek vyhodnotí, že teď není čas ani místo na blízkost. U některých jedinců však „brzdy“ nejsou tak citlivé, nebo je jejich „plyn“ nastaven tak, že reaguje na intenzitu. Pro tyto lidi vysoké sázky a energie nebezpečného prostředí paradoxně sešlápnou plyn až k podlaze a přebijí veškeré zaváhání.
Zkratka k usmíření
Jedním z nejčastějších projevů tohoto paradoxu je sex po hádce. Během konfliktu je tělo zaplaveno stresovými hormony. Když hádka skončí a pár se začne usmiřovat, objeví se silná biologická potřeba „znovu zajistit pouto“.
Sex zde slouží jako mocný nástroj opravy. Spouští masivní vyplavování oxytocinu (hormonu vazby) a dopaminu (hormonu odměny). Tento chemický koktejl přináší pocit úlevy a jednoty, který je o to intenzivnější, že tvoří ostrý kontrast k předchozímu hněvu. Napětí z hádky vytvoří „horu“, ze které sex umožní rychle sklouznout zpět do bezpečí.
Dopaminová past
Posledním faktorem je podmiňování. Mozek je mistr v hledání vzorců. Pokud někdo opakovaně zažívá vysokou intenzitu (konflikt nebo riziko) následovanou „odměnou“ v podobě sexu, mozek si na tento scénář zvykne.
- hádka → intenzivní sex → úleva → blízkost
mozkové okruhy se naučí:
„Napětí předpovídá sexuální odměnu.“
Dopamin reaguje nejsilněji na:
- nejistotu
- emoční intenzitu
- narušení rovnováhy
Časem se může stát, že „klidná a bezpečná“ intimita začne připadat nudná. Mozek je totiž vytrénovaný k tomu, aby čekal na adrenalinovou špičku, než vůbec začne uvolňovat dopamin. To je důvod, proč někteří lidé cítí, že k opravdovému vzrušení potřebují určité množství dramatu nebo napětí.
I když je „stav bezpečí“ zdravějším základem pro dlouhodobý vztah, lidský mozek není jednoduchý vypínač. Jsme komplexní směsicí systémů, které se občas překrývají. Adrenalin z hrozby nemusí naši touhu vždy vypnout; někdy jí jen dodá surovou energii, kterou se náš mozek – v dobrém i zlém – rozhodne proměnit v vášeň.
Jak rozlišujete mezi vzrušením, které vychází z radosti a spojení, a vzrušením, které je jen úlevou od napětí?
Pokud by ze vztahu zmizelo všechno drama, co by v něm zbylo jako základní pilíř vaší vzájemné přitažlivosti?