Fyziologicky i psychologicky necitlivost neznamená nedostatek vnímání – je to obrana proti zahlcení. Když nervový systém roky žije v režimu „je toho moc“ – moc tlaku, moc studu, moc výkonu, moc nevyřčených emocí – začne všechno ztišovat. Nedělá to proto, aby tě trestal. Dělá to proto, aby tě chránil. U mnoha mužů tahle ochrana tiše …
Read more “Když tě ne(cítí): necitlivost muže, o které se nemluví”
Sledovala jsem nedávno záznam o hněvu — a něco ve mně se pohnulo.Cítila jsem hněv — z toho, co jsem si právě uvědomila.A s tím hněvem přišlo něco hlubšího: poznání, že právě tam, kde jsme nejvíc potlačily svůj oheň, se ztratil i proud života. Často totiž, než se v nás začne hýbat sexuální energie,musíme se …
Když nic neděláš, mozek dělá tebe. Sedíš ve vlaku, pohled upřený do prázdna.Nečteš, nemluvíš, neposouváš obrazovku. Jen… jsi.Zvenku to vypadá, že jsi vypnul. Ale uvnitř lebky je dopravní špička. Neurony pálí, sítě vibrují, a neviditelný orchestr zkouší symfonii jménem ty. Tohle tiché pozadí – šum vzpomínek, představ, plánů, hodnocení a fantazií – má na svědomí …
Tělo mluví, i když mlčíme Existují okamžiky, kdy se podíváš na sebe do zrcadla a vidíš, že ramena jsou výš, než by měla.Dech končí někde u klíčních kostí.Hrudník působí sevřeně – a přitom zvenku vypadáš, že „je všechno v pořádku“. Ale tělo nikdy nelže. Tělo zapisuje každý okamžik, kdy jsi musela zadržet slzy, kdy jsi …
Poprvé jsem ten pojem slyšela na Bali. Seděla jsem na dřevěné podlaze pod tropickým listím a moje učitelka ho vyslovila s klidem, ale jasně: „Dělejte svoji stínovou práci, jinak se stanete nevyléčení léčitelky.“ Nevěděla jsem přesně, co tím myslí. Léčitelé přece léčí… ne? Jak může někdo pomáhat druhým, a přitom nebýt vyléčený? A pak jsem …
Read more “Nevyléčení léčitelé: Stín, o kterém se v duchovní komunitě nemluví”
Žijeme ve světě, kde vítězí levá hemisféra.Ve světě, který oslavuje systém víc než duši, výkon víc než přítomnost, data víc než přímou zkušenost. Kde i léčení se stalo checklistem.Kde se význam rozpitvává tak dlouho, až zmizí — nebo vykrvácí. A přitom tělo ví.Ještě dřív, než to víš ty.Ví, kdy je bezpečno.Ví, kdy si lžeš.Ví, kdy …
Read more “O západní kultuře, levé hemisféře a zapomenuté rovnováze”
Když jsem objevila svět terapeutického využití psychedelik, cítila jsem potřebu sdílet vzdělávací články, které pomohou lidem lépe porozumět.Psychedelika mohou být silným nástrojem pro uzdravení lidské psyché — ale stejně tak mohou být zneužita, nepochopena nebo nesprávně použita.Je to jako se vším hlubokým: vždy dvě strany jedné mince. 🔬 Zrození náhodou MDMA (3,4-methylenedioxy-N-methylamphetamine) bylo poprvé syntetizováno …
Když jsem poprvé sáhla po knize Můj život po mrtvici od Jill Bolte Taylor, čekala jsem neurologické memoáry. Ale nečekala jsem zrcadlo. Kniha vypráví příběh harvardské neurovědkyně, která prodělala masivní mrtvici v levé hemisféře mozku. Nejde ale jen o zdravotní kolaps, ale o hluboké duchovní probuzení. Když se její běžné mentální filtry zhroutily, ocitla se …
Read more “Den, kdy můj mozek dával smysl: zamyšlení nad knihou “Můj život po mrtvici””
Genialita, která nás kdysi zachránila, teď žádá o svědectví. Některé copingové mechanismy zvenčí vypadají jako slabost — ale uvnitř byly naprostým aktem geniality. Pro mnoho z nás nebyla dissociace chyba. Byla to důmyslně vyvinutá strategie přežití. „Nemůžu změnit, co se děje — ale můžu opustit své tělo.“ „Když budu zticha, budu v bezpečí.“ „Když zmizím, …
„Jaké je to být ženou po čtyřicítce?“Kdybych měla odpovědět jedním slovem:intenzivní. A kdyby víc — tak takhle: Čtyřicet je ticho, které už nepotřebuješ vyplnit.Žádná výmluva. Žádná hra. Žádný tlak na to být víc, než jsi dnes. Čtyřicet je čas, kdy tělo přestane prosit o pozornost — a začne ji vyžadovat.Ale taky čas, kdy se v …