Co když hranice, kterým tak věříme — mezi mnou a tebou, mezi tělem a myslí, mezi „tady“ a „tam“ — nejsou skutečné? Co když oddělenost není pravda, ale jen úhel pohledu?
Úhel, který vychází z velmi úzkého pásma, v němž člověk dokáže vnímat svět?
Začněme faktem, který je těžké ignorovat:
člověk vnímá pouhých 0,0035 % celého elektromagnetického spektra.
To je tenká barevná škála mezi fialovou a červenou — všechno, co naše oči zachytí.
Všechno ostatní — ultrafialové a infračervené záření, radiové vlny, rentgen, mikrovlny — jsou světy energie a pohybu, které nás obklopují, prostupují, řídí život… a my je vůbec nevidíme.
A to se netýká jen zraku.
Lidský sluch zachytí frekvence zhruba od 20 Hz do 20 kHz — a to je jen zlomek. Netopýři, delfíni nebo sloni slyší mnohem víc.
Žijeme uprostřed symfonie, ale slyšíme jen pár tónů.
Hmat cítí jen povrch kůže.
Čich, ač citlivý a emocionální, je oproti zvířatům silně omezený.
To, co nazýváme realitou, je jen její zjednodušená verze, kterou dokáže zachytit naše tělo.
Filtrovaný, částečný proud dat, z něhož si mozek skládá model světa.
Rozděluje, pojmenovává, vytváří identity, nálepky.
Kreslí čáry mezi „já“ a „ostatními“, mezi „uvnitř“ a „venku“.
Ale tyto čáry nejsou vlastnostmi skutečnosti.
Jsou to interpretace. Užitečné mapy — ale ne skutečný terén.
Představ si rádio, které dokáže naladit jen jednu stanici.
Usoudilo by, že to je jediná hudba, která existuje?
Samozřejmě ne.
A přesto my žijeme přesně takhle — zaměňujeme tu jednu stanici, kterou nám dovolí slyšet naše smysly, za celý orchestr života.
Tisícileté mystické tradice o tom mluví už dávno.
Nedualitní filozofie jako tanra nebo advaita védánta učí, že v základu všeho je jednota.
Oddělenost je iluze — mája, závoj, klam smyslů.
A moderní fyzika to potvrzuje: na kvantové úrovni jsou částice propojené, hranice se stírají, všechno ovlivňuje všechno. Čím hlouběji se díváme, tím méně dává smysl myšlenka „odděleného já“. Dlouho jsem o tom četla, studovala to, učila. Ale něco jiného je vědět… a něco jiného cítit.
Několik let zpátky jsem to zažila poprvé na vlastní kůži. Držela jsem v ruce předmět — a najednou zmizela veškerá oddělenost. Já, on, prostor kolem — všechno se slilo do jednoho vibrujícího pole. Byla to čirá radost, ale i trocha strachu. Hranice zmizely, tělo ztratilo oporu. „Já“ jako pevný bod přestalo existovat.
Neměla jsem pro to tehdy slova.
Později, během mé první kundaliní aktivace, se ten stav se vrátil — tentokrát jemněji, ale hlouběji a déle.
Až mnohem později jsem uslyšela slovo the Field.
A něco ve mně si oddychlo.
Ano. Tak se to jmenuje.
Nebyla to nová zkušenost.
To Pole tu bylo vždy.
Jen jsem nevěděla, jak ho nazvat.
A není to jen ezoterika.
I fyzika říká: v prázdném prostoru vibruje energie. Dokonce i v dokonalém vakuu.
Mystici, šamani, léčitelé to věděli dávno.
Prostor mezi věcmi není prázdný.
Je plný. Plný přítomnosti. Informace. Vědomí. Spojení.
Je v něm nekonečné množství všeho.
Tak co když… nejsi oddělená od ostatních? tvoje kůže není hranice, ale membrána? když se ponoříš do hlubokého ticha — v meditaci, v přírodě, v blízkosti — necítíš méně, ale naopak víc?
Co když pocit oddělenosti není pravda, ale jen dočasný stav, zkreslení způsobené biologií?
Možná nemusíme opustit tělo, abychom zažili jednotu.
Možná stačí uvolnit se —
a nechat závoj iluze spadnout.
A tehdy… se nerozpadneme.
Tehdy se vrátíme domů.
13.6 v 18:30 | Studio Zen Garden
✨ Non-duální přenos ✨
Non-duální přenos tě zve spočinout v prostoru, kde není co opravovat. Kde mysl utichá, tělo měkne, a to, co je pravdivé, se ukáže samo.
Ticho se stává medicínou. Přítomnost se stává učitelem.
🌀 Pro všechny, kdo chtějí zakusit nový druh energetické práce, pro facilitátory i pro ty, kdo touží po návratu k sobě.
Cena 1555 kс
Přijď. V tichu se dějí ty největší návraty.
📩 Rezervace v DM Ig @fitprag
